P. Poc: Změna klimatu je příliš vážná, technologie nás nespasí

Přečtěte si rozhovor pro ČTK s lídrem kandidátky za ČSSD do Evropského parlamentu Pavlem Pocem.

1. Máte ze své pozice pocit, že boj proti globálnímu oteplování je stále na druhé koleji?

Jistěže ano. Proto jsou také lidé v ulicích Bruselu a dalších měst, proto studenti stávkují, proto vědci z celého světa bijí na poplach. O boji s klimatickou změnou se pořád mluví, ale žádná skutečná akce se v podstatě nekoná. Jakákoliv opatření proti klimatické změně jsou vždy zmírněna, aby nepřekážela její vlastní příčině, a tou je ekonomika založená na neustálém růstu a samotná spotřeba. Takže ano, klimatickou změnu ve skutečnosti ani zdaleka neřešíme a je klidně možné, že už byly v planetárním měřítku napáchány takové škody, že je na efektivní řešení pozdě.

2. Podle některých se o opatřeních, která by odpovídala závažnosti ekologických problémů, seriózně nehovoří ani na poli evropských institucí. Cítíte také tento deficit?

Samozřejmě, žijeme v rozděleném světě. Soupeřící mocenské a ekonomické bloky si konkurují a bezohledně využívají v konkurenčním boji jakoukoli výhodu a neexistuje politická stabilita, která by umožňovala dlouhodobě řešit nepopulární problémy. Změna postoje Spojených států je toho krásnou ukázkou a také slušným plivancem do tváře představě, že je svět schopen se sjednotit. Totéž se bohužel může stít kdekoliv na světě. V Evropě se aspoň tváříme, že klimatickou změnu chceme řešit a podnikáme nějaké kroky. Ale zítra tu mohou vládnout populisti a bude po koncepcích a závazcích.

3. Mohou přinést přelom květnové volby? Chopí se těchto témat kandidáti ve velkém? Jak se k tomu stavíte osobně?

Osobně si to nemyslím, ale právě proto jsou volby do Evropského parlamentu tak důležité, i když si to v České republice asi většina lidí nemyslí. Viděl jsem návrhy témat pro volební debaty v ČR. Klimatická změna i další environmentální témata, která mají potenciál naši civilizaci, jak ji známe, vymazat ze světa, jsou daleko za pitomostmi typu „czexit“. Řešení klimatické změny a dokonce i jen efektivní debatu o něm znemožňuje právě vzedmutí nejrůznějších populistů a „politiků“, kteří svůj politický úspěch postavili jen na zneužívání strachu lidí. Řešení některých dílčích problémů, nebo chcete-li příčin klimatické změny, by se dotklo způsobu života takové spousty lidí, že by to bezesporu znamenalo politickou smrt pro kohokoli, kdo by to výrazněji prosazoval. Vidíte, že i já o tom mluvím s velkou obezřetností, a to jsem zvyklý tato témata komentovat i řešit. Ale rozhodně před těmito zásadními tématy nehodlám ani v nadcházející kampani coby lídr kandidátky ČSSD ve volbách do Evropského parlamentu strkat před hlavu do písku. Naopak.

4. Je cíl klimaticky neutrální EU do roku 2050, který v listopadu navrhla Evropská komise, snahou udržet oteplování pod 1,5 stupni, nebo jen kompromis stravitelný pro všechny členské země? Dnes se na plénu někteří přikláněli ke druhé variantě.

Bohužel s nimi musím souhlasit. Pokud chceme udržet oteplování pod 1,5, potřebujeme snížit emise alespoň o 55 % oproti roku 1990. Současný cíl EU ve výši 40 % k roku 2030 je nedostatečný a za jeho navýšení bojují především progresivní strany včetně naší frakce Socialistů a demokratů. Členské státy i pravice jsou spíše proti.

5. Výbor ENVI ve svém usnesení vyzývá ke zvýšení cíle pro 2030 na redukci emisí CO2 o 55 procent oproti roku 1990. Jak reálné je vyslyšení této výzvy? Je tento cíl skutečně ve hře?

Těch 55% bylo podáno jako pozměňovací návrh, který byl dnes na hlasování překvapivě schválen. Takže Evropský parlament teď ve svém usnesení de-facto vyzývá k redukci emisí o 55%. Jsem rád, že v této věci byla nalezena většina.

Jedna věc jsou ale závazky a druhá věc konkrétní činy. Pokud chceme zpomalit  klimatické změny, musíme změnit naši spotřební společnost, své návyky. To se děje zatím velmi pomalu. Lidé nechápou, proč by měli přestat plýtvat, a řada odvětví se změně brání.

6. Výbor ENVI také uvádí, že z osmi cest, které EK navrhla pro dosažení „nulových emisí“ k roku 2050, mohou ke kýženému výsledku vést jen dvě. Můžete tyto plány blíže popsat?

Přechod na hospodářství s nulovými emisemi skleníkových plynů klade největší důraz na způsob, jakým vyrábíme energii. Výroba energie je dnes zodpovědná za více než 75 % emisí skleníkových plynů v EU. Oba scénáře předpokládají úplnou dekarbonizaci výroby energie a jsou závislé na technologiích odstraňování či zachycování uhlíků. Více než 80 % elektřiny v EU by se podle nich mělo vyrábět z obnovitelných zdrojů. Sedmý scénář spoléhá na negativní emisní technologie ve formě bioenergie a skladování zbylého uhlíku. Osmý scénář k tomu přidává ještě přechod na plně oběhové hospodářství, změny v používání půdy a takovou spotřebitelskou změnu, aby se snížila naše náročnost na uhlík a tedy i samotná potřeba negativních emisních technologií.

Podle mého názoru jde však o natolik důležitou věc, že vsázet pouze na technologie prostě nelze. Existují i další opatření, jak snižovat emise. Technologie navíc mohou představovat riziko pro ekosystémy i biologickou rozmanitost, takže bychom se snadno mohli dostat z jednoho začarovaného kruhu do dalšího. Čelní evropští vědci sdružení v Expertní radě evropských akademií nedávno potvrdili, že nás negativní emisní technologie rozhodně nespasí.

7. Poslední otázka spíše z osobní zvědavosti. Na plénu dnes zaznělo, že v debatě měla promluvit i aktivistka Greta Thunbergová, ale tento návrh byl „zablokován“. Můžete to trochu objasnit?

Na tom není co objasňovat. Spolu se zelenými jsme chtěli mluvčí mládeže pozvat a nechat promluvit na plénu v rámci diskuse o klimatické změně. Lidovci a ostatní pravicové frakce to zablokovaly, protože kdyby stály tváří v tvář přímému požadavku mladé generace, neočesávaly by se jim návrhy na opatření tak snadno. Když Vám Vaše děti natvrdo vmetou do očí, že jim ničíte jejich svět, tak to přece jen něco znamená. Tak je raději nenechali mluvit.